Zamyslete se nad sebou: ,,Opravdu musím jíst maso, nosit kožichy a používat výrobky testované na zvířatech?" Nepodporujte vraždění a týrání zvířat!

Transporty zvířat - žádná práva pro zvířata

26. dubna 2009 v 13:22 | www.ohz.cz |  Velkochovy
Okolo 250 milionů zvířat "překročí" každým rokem evropské hranice. Na nákladních vozidlech, železnicí, či na lodích. Transporty přes 2000 kilometrů nejsou nic neobyčejného. Je jedno, zda-li to jsou koně, kteří jsou transportování z Ruska do Itálie, či hovězí dobytek z Polska na Kanárské ostrovy - žádná cesta není daleká. Zvířata často zůstávají celé dny bez krmení a vody - mnoho jich také díky tomuto zemře již po cestě. Obchodníci s masem takto "zpeněžují" zvířata: jateční koně se nakoupí levě v Polsku a prodají se draze v Itálii.

Protože cílem u většiny zvířecích transportů jsou jatky, již celá léta ochránci zvířat navrhují, aby zvířata byla zabita ještě před transportem a dovezeno již zpracované maso na místo určení. Bohužel bez úspěchu. V roce 1993 byly otevřeny hranice zemí evropského společenství, tudíž mohly odpadnout jakékoliv kontroly, týkající se zejména cíle transportu. A účinné zákony, vztahující se na ochranu zvířat při transportech, dosud nejsou dotaženy do konce, či chybí úplně.
Silniční transporty: žíznivá zvířata v přeplněných nákladních vozech

"Na španělských hranicích jsem měl mnoho problémů s přepravou selat. Celníci mě nechali stát čtyři hodiny, při 40 stupňovém vedru. Mnohokrát jsem prosil o vodu pro zvířata, ale nic jsem nedostal. Nakonec jich 378 zemřelo", říká řidič.

70 koní z Polska - cíl: Tunis. Některé zvířata již nemohla stát ve Frankfurtu nad Odrou na nohách, což je pár hodin cesty. Cestu jich nepřežilo několik.

Toto není u mezinárodních zvířecích transportů nic neobvyklého. Další příklad: na slovinsko-italském hraničním přechodu Szecana-Fernetti, kde je směřována část transportů z Itálie do Evropy, je jen každý měsíc registrováno 300 mrtvých zvířat.

Hovězí dobytek, ovce, selata - ti všichni mají před sebou tisíce kilometrů dlouhé transporty. Telata křičí žízní - nadarmo. Kráva leží polomrtvá na podlaze nákladního auta. Pouze elektrošoky ji postaví zpátky na nohy. A v jakém stavu teprve dojedou na místo určení - Španělsko, Tunis, Kanárské ostrovy? Těžko říct. Kontrola zvířat na hranicích veterinářem trvá zhruba 2 minuty, který nechá celý transport pokračovat v cestě, přesto, že zvířata nedostala často již desítky hodin vodu. Proto ochránci zvířat pořádají "zátahy" na tyto kamiony spolu s policí, kdy se provádějí kontroly razítek, které potvrzují zda-li zvířata dostala napít. Ovšem v současnosti není problém dostat razítko i bez napojení zvířat.

Zvířata pociťují obrovské utrpení. Jsou celé dny namačkána v těsných prostorách, často i několikapatrových nákladních vozů. Lhostejní lidé jim nedají napít, celé dny nedostanou žádné krmivo. A toto není konec jejich utrpení. Často je čeká ještě další - přeprava na několikapatrových lodích.


Po mnoha hodinách transportu
je prase na pokraji smrti

Selaty
přeplněná loď

Přeplněný transportér
s ovcemi

Po mnoha dnech transportu
je dobytek na pokraji smrti

Vyčerpaný dobytek po
mnoha desítkách hodin cesty

Vyčerpaný kůň, který musí být
vytažen z transportéru na jatka za provaz

Hovězí dobytek

"Odpad"
Poprvé a naposledy
vidí prasata ve svém životě slunce

Překládání na loď: rány holemi a elektrošoky
Zrána se nejdříve nakládají ovce. Pomocí ran holí ženou pracovníci zvířata na nákladní rampu na nákladní loď. Je to stará nákladní loď. Další již vypluly na cestu se zvířaty do Libanonu. Na malé nákladní rampě jsou potom přesouvány ovce na loď - lépe mlácením přesouvány. Pracovníci obstoupí rampu z obou stran a jen cesta směrem na loď zůstane volná. Zvířata jsou popoháněna kopanci, často i do hlavy, či elektrickými obušky.

Sotva dvě hodiny trvá přesun několika set ovcí na loď. Po krátké pauze následuje nakládání hovězího dobytka. Pomocí elektrošoků a tyčí popohánějí pracovníci dobytek směrem do lodi. Hovězí dobytek je často znavený po předchozím silničním transportu, takže často padá únavou. Jediné, co jej dokáže znovu vstát jsou elektrošoky.

Některá zvířata mají strach nastoupit na loď a proto se vzpírají. Proto jako šílení mlátí pracovníci tyto zvířata, aby se uklidnila. Po nalodění je čeká další utrpení v podpalubí, protože žádné ze zvířat nikdy v životě neplulo na lodi, z čehož je jim navozován silný stres. Pokud zvíře již nemá ani tu sílu vstát, je přivázáno za nohu a pomocí jeřábu je přeloženo na loď. Při této metodě dochází často ke zlomeninám.


Překládání ovcí
na loď

Vyčerpaná kráva popoháněná
nadávkami a kopanci přepravce

Tento způsob nakládání láme končetiny

Transporty kuřat
Z 250 milionů zvířat, které opustí ročně evropské hranice je to 230 milionů kusů slepic, či kuřat. Tyto transporty jsou zdrojem největšího utrpení. Miliony zvířat umírají již v prvních hodinách transportu. Transporty kuřat jsou dotovány EU. Čili: pokud jsou vyvezena kuřata ze země EU, potom obdrží vývozce dotaci z Bruselu. Ovšem zvířata za toto zaplatí mnohem více: více jak 24 hodin musí kuřata strávit v přepravních bednách na nákladním voze. V létě umírá mnoho kuřat z přehřátí, v zimě z podchlazení. Ale jejich trápení začíná již před transportem. Po 15 měsících strávených v přítmí haly jsou slepice přesunuty, resp. napěchovány po čtyřech do plastových přepravek. Častou mají zlomené nohy, či křídla. Velikost této přepravky je prakticky stejná jako klasická bedna na rohlíky, či chleba jen se liší ve výšce. Když se plastikové přepravky vynesou z haly, slepice poprvé v životě vidí slunce. Často jsou oslněny takovým množstvím světla po 15 měsících života v pološeru.

Veterinář si prohlíží apatická, vypelichaná kuřata se zkrácenými zobáčky a může pouze konstatovat, že je nich dobře vidět "jejich" snesených 250 vajec na kuře za 15 měsíců.

Navíc se ještě sestavují nové krmné směsi, které mají dále zvyšovat produkci vajec. Z 250 na 259. Na kuřatech je "vidět", že jim takový pobyt a strava svědčí a přináší mnoho radosti…

Potom jsou plastikové přepravky naloženy na nákladní auto. Ne všechny kuřata dorazí živá na své místo určení. Nákladní vozy nejsou přizpůsobeny, aby zde byla možnost nějaké cirkulace vzduchu. Proto mnoho kuřat uprostřed tohoto moře plastikových přepravek jednoduše pojde na nedostatek vzduchu. Transport začíná zrána, teď je večer a řidič zastavuje. Jde si dát sprchu a odpočinout si. Kuřata zůstávají přes noc v nákladním voze. Další den jsou zvířata vytažena z přepravních boxů a na jatkách navěšena na háčky a "popravní" pás.


Nakládání slepic do přepravek
velikosti bedny od ovoce

Zatímco je řidič na večeři, slepice
trpí a pomalu umírají v letním horku

Panika a strach
slepice které se poda
řilo dosat ven

Čekání slepic po transportu na
smrt


Konečná stanice
zvířat po dlouhém
transportu - jatka

Pohled na vyčerpané
a nervózní slepice v "přepravkách"

Musí toto být?
Proč civilizované národy dopouští, aby se každý den konala tyto dramata? Proč se živá zvířata přepravují na takové velké vzdálenosti? Proč nejsou zvířata zabita v místě, odkud mají být transportována a není přepraveno jejich maso? Pokud se zeptáte politiků, či speditérů, nedokáží vám odpovědět. Lidé odmítají často kupovat maso, které pochází ze zahraničí, protože nebylo zpracováno dle norem platných v té či oné zemi. Proto vznikl tento obchod, kdy jsou zvířata z jiné země dopravena na místo určení jako živá a tam potom zpracována dle norem daného státu.

Navíc se takto dají vydělávat slušné peníze, protože zvířecí transporty jsou často dotovány. Dovozem dobytka z jiné země se také dá ušetřit. Zatímco v jedné zemi je nákupní cena hovězího dobytka vyšší, v další je potom mnohem nižší, tudíž vyplatí se jej dovést. Nelze opomenout masivní subvencování těchto transportů Evropskou unií, která vyplací za jednu živou krávu dopravenou na místo určení až 1000 DM. Rovněž tak vyplácí 100 DM za každé tele dopravené na jatka - zde se jedná o tzv. Herodotovy zvířecí transporty, které přepravují často několik dnů či týdnů stará telata jako odpad mléčného průmyslu na jatka kde jsou brutálně zabíjena. Zákon na ochranu zvířat EU povoluje přepravu až týden i déle. Stejně jako povoluje, tak i ignoruje zákony zemí přes které tyto transporty projíždí. Např. v Rakousku je povolena maximální doba přepravy zvířat 6 hodin a přesto Rakousko vesele dále tyto transportéry projíždějí. Byrokraté z Bruselu navíc jen velmi neradi jednají o těchto transportech a týrání zvířat. Poslední demonstrace ochranářských spolků konaná v červenci na Rakousko-německých hranicích byla za velice silné policejní asistence (přes 50 plně vyzbrojených policistů + další v záloze), kteří měli zabránit ochranářům blokádě transportérů a publikování otřesných záběrů. Bylo evidentní, že EU nemá zájem odkrývat tento krvavý obchod.

Co můžeme udělat?
Téma zvířecích transportů je velice úzce spojeno s týráním a utrpením zvířat. Možná vás napadne, jak se dá takovým zvířatům pomoci. Lidé, jako spotřebitelé mají pouze jedinou možnost: svým vyjádřením svého postoje a omezením, či vyloučením spotřeby masa a vajec.

Hromadné zvířecí chovy a jatka: Každý musí vědět kolik masa bude chtít dále požívat po zveřejnění těchto informací.

Farmaceutický a kosmetický průmysl: Každý člověk musí vědět, zda-li dá přednost produktům netestovaným na zvířatech, či bude dále kupovat produkty testované. Rovněž svým vyjádřením k postoji ke svému zdraví a péčí o něj bezmasou stravu, psychohygienou a sportem nebude muset vyžadovat chemické léky, které mimo testování na zvířatech přinášejí i vedlejší účinky a v případě nemoci se zaměří na alternativní léčebné metody, jako je homeopatie, či léky založené na přírodní bázi (byliny, extrakty z bylin apod.). Tyto nejenom že se netestují na zvířatech, ale jsou šetrné k životnímu prostředí, jsou vysoce účinné a zároveň levné. Tímto se také odlehčí zdravotnictví, které se díky lidem, jež otravují své tělo masem, alkoholem, nikotinem a drogami, utápí v dluzích a není schopno poskytnout dostatečnou zdravotní péči všem potřebným.

Drobná zvířata: Zkuste se zamyslet nad tím, jaké utrpení musí zvířata vystát při transportu z tropů. A jak je pro ně nepřirozené přebývat po zbytek života v klecích, či vytrženě ze svého přirozeného životního prostředí. Rozmyslete si, zda-li si koupíte papouška, který bude muset být uvězněn v kleci a bude nešťastný, či si pořídíte např. pejska, který nejenom že je přizpůsobený našemu podnebí, ale hlavně může být venku na čerstvém vzduchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zoomini zoomini | Web | 22. října 2013 v 18:41 | Reagovat

Takto převážena nejsou jen hospodářská zvířata. Třeba takoví šneci (každý život má cenu) se převáží v pytlích. Ach jo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.