Zamyslete se nad sebou: ,,Opravdu musím jíst maso, nosit kožichy a používat výrobky testované na zvířatech?" Nepodporujte vraždění a týrání zvířat!

Listopad 2009

Akce proti prodeji kaprů v Praze

30. listopadu 2009 v 17:41 | www.otevrioci.cz |  Novinky
Trápí Vás krutost a násilí, kterých se lidé každoročně dopouštějí ve jménu svátků klidu, míru a lásky?

Odmítáte jen nečinně přihlížet tomu, jak se naše ulice hemží zraněnými, pomlácenými a přidušenými zvířaty?

Pojďte s námi něco dělat!

Aktivisté z týmu Otevři oči organizují ve dnech 19. až 23. prosince v Praze několik protestních akcí. Jste srdečně zváni na kteroukoli z nich - můžete nás podpořit, i když se zastavíte jen na chvilku.

Pokud chcete přijít na některou z níže uvedených akcí, opište si kontaktní telefonní číslo, abyste nás mohli kontaktovat třeba v případě, že nás nebudete moci najít.

Taktéž by nám pomohlo, kdybyste nás o své případné účasti informovali předem (můžete i emailem na kapri2008@otevrioci.cz), abychom věděli, s kolika lidmi můžeme na tu kterou akci počítat.

Děkujeme za podporu a těšíme se na Vás

Plánované akce

Pátek 19.12.
Staroměstské náměstí, severní část, u kádí 13-18h (kontakt: Marek, 776053932)
Anděl, u synagogy, naproti centru Nový Smíchov 17-21h (kontakt: Bára, 774332436)

Sobota 20.12.
Staroměstské náměstí, severní část, u kádí 10-18h (kontakt: Marek, 776053932)
Anděl, poblíž KFC 10-18h (kontakt: Hanka, 777826346)
Letenské náměstí, u Billy 10-18h (kontakt: Linda, 775349163)

Neděle 21.12.
Staroměstské náměstí, severní část, u kádí 10-18h (kontakt: Marek, 776053932)
Florenc, u Billy 10-18h (kontakt: Hanka, 777826346)
Anděl, poblíž KFC 10-16h (kontakt: Linda, 775349163)
Anděl, u synagogy, naproti centru Nový Smíchov 17-21h (kontakt: Bára, 774332436)

Pondělí 22.12.
Florenc, u Billy 10-18h (kontakt: Hanka, 777826346)
Anděl, poblíž KFC 10-18h (kontakt: Marek, 776053932)

Úterý 23.12.
Florenc, u Billy 9-17h (kontakt: Marek, 776053932)
Anděl, poblíž KFC 9-15h (kontakt: Hanka, 777826346)

Poezie

22. listopadu 2009 v 16:35 Vivisekce
jseš spoutanej v kleci
čekáš tu jak kurva
až na tebe přijde řada
a začne procedura

jako každý den
přijde tvá chvíle
hodina inhalace
cigaretového kouře

upoután do futrálu
dehtem se dusíš
proti vlastní vuli
dýchat jedy musíš

staneš se otrokem nikotinu
budeš škemrat o další dávku
zoufalá troska bez vule
co chcípne pro zlozvyk feťáků

oholenou hlavu
tampony ti potírají
kondenzáty jedu
do kuže se vsakují

a potom ti nalepí
na sedřenou kuži
brutání množství
nikotinových náplastí

zavedou ti hadičky
prořízlou průdušnicí
dusičnými oxidy
zaživa tě umučí

chceš volat o pomoc, chceš žít?
pro tabakový prumysl nejsi nic
v utajených výzkumech spálí tvou mrtvolu
a výsledky testů?
ty smetou ze stolu

Myslíš si že to byl jen sen?
tak zkus se vžít do pocitu tvora
který musel trpět jen
aby sis mohl dát toho svýho vajgla

stop týrání zvírat kvuli lidské slabosti

Výlov rybníku 2009 – legalizovaný masakr ryb!

22. listopadu 2009 v 16:15 | www.ohz.cz |  Ryby
Kdyby ryby uměly křičet, tak bychom se všichni z té hrůzy zbláznili……
Malé ryby, které berou rybáři jako odpad, umíraly pomalou a strašlivou smrtí
udušením v bahně nebo vedle kádí. Některé byly rozšlapány, rybáři po nich
šlapali bez projevení jakékoliv formy soucitu.


P1030885

P1030886

P1030890

P1030893

P1030895

P1030913

P1030919

P1030939

P1030940

P1030959

P1030966

P1030968

P1030981

P1030982

P1030984

P1030985

P1030989

P1030996

P1040001

P1040006

P1040011

P1040016

P1040020

P1040025

P1040044

P1040045

P1040047

P1040048

P1040051

P1040054

P1040055

koukni se okolo sebe!

15. listopadu 2009 v 11:09 Ryby
Výlov, transport a procedury spojené s pobytem v kádích na ulici mohou vést k vážným zraněním kůže, ploutví a žáber. Někdy přijdou k újmě i svaly. Mezi běžné příčiny zranění patří pády (kapři jsou běžně jako písek přesypáváni z kádě do kádě), umačkání, vysoká koncentrace ryb (především v sádkách a v kádích, v nichž pobývá 50, respektive 600 ryb na metr čtvereční vody), hrubé nástroje a vůbec necitlivé zacházení. Není těžké nalézt před Vánocemi v kádi zraněného kapra. Naši aktivisté narazili dokonce i na kádě s načervenalou vodou nebo kapry, kteří měli díru v hlavě.

Při výlovu z kádí se kaprům občas vzpříčí ploutev v oku síťky. Zaneprázdnění prodejci ale nemají čas ploutev jemně uvolnit, a proto ji někdy raději polámou trhnutím za síťku, či dokonce uštípnou kleštěmi. Někteří prodejci také z pohodlnosti rybu z vody vytahují za žábry, což vede k poraněním, jelikož žábry nejsou stavěné na to, aby unesly celou tíhu těla.

Ačkoli jsou tyto dvě praktiky v České republice zakázány, v minulých letetch jsme je na některých místech zdokumentovali. Videozáznam jsme předali Městské veterinární správě, která má dohlížet na dodržování zákona na ochranu zvířat, a přesto nebyl dosud nikdo jakkoli potrestán.
Mnoho lidí si myslí, že ryby necítí bolest, protože nekřičí, ale je to velký omyl. Anatomicky i fyziologicky je systém vnímání bolesti u ryb prakticky totožný jako u koček, psů a lidí. Abychom skutečně porozuměli tomu, co znamená jedna vánoční tradice pro ryby, zkusme si představit zraněné a utýrané psy, kteří se tísní v malých klecích s nápisem Na prodej. - Prof. Andrzej Elzanowski, PhD.

Bolest
Výlov, transport a procedury spojené s pobytem v kádích na ulici mohou vést k vážným zraněním kůže, ploutví a žáber. Někdy přijdou k újmě i svaly. Mezi běžné příčiny zranění patří pády (kapři jsou běžně jako písek přesypáváni z kádě do kádě), umačkání, vysoká koncentrace ryb (především v sádkách a v kádích, v nichž pobývá 50, respektive 600 ryb na metr čtvereční vody), hrubé nástroje a vůbec necitlivé zacházení. Není těžké nalézt před Vánocemi v kádi zraněného kapra. Naši aktivisté narazili dokonce i na kádě s načervenalou vodou nebo kapry, kteří měli díru v hlavě.

Při výlovu z kádí se kaprům občas vzpříčí ploutev v oku síťky. Zaneprázdnění prodejci ale nemají čas ploutev jemně uvolnit, a proto ji někdy raději polámou trhnutím za síťku, či dokonce uštípnou kleštěmi. Někteří prodejci také z pohodlnosti rybu z vody vytahují za žábry, což vede k poraněním, jelikož žábry nejsou stavěné na to, aby unesly celou tíhu těla.

Ačkoli jsou tyto dvě praktiky v České republice zakázány, v minulých letetch jsme je na některých místech zdokumentovali. Videozáznam jsme předali Městské veterinární správě, která má dohlížet na dodržování zákona na ochranu zvířat, a přesto nebyl dosud nikdo jakkoli potrestán.

Nemoc
Techniky intenzivního chovu ryb poskytují výborné podmínky k šíření bolestivých chorob. Mezi závažné infekce patří kapří erythrodermatitida (KE) a kapří virémie (KV). KE je bakteriální infekce, která způsobuje zánět kůže. Ten se šíří po celém těle, ale také do hloubky, což vede k odlupování kůže a ke vředům. Ty jsou potom dále náchylné k sekundární infekci. Vředy mohou zapříčinit obnažení kostí a svalů. KV je virová infekce. Mezi její projevy patří destrukce tkání ledvin, sleziny a jater, což vede ke krvácení a zhoršení imunitní reakce.

Paraziti všeho druhu se mezi kapry v intenzivním chovu šíří velice snadno. Mohou napadnout prakticky jakoukoli část jejich těl, včetně kůže, ploutví, žáber, očí, srdce, střev, ledvin a jater. Některé druhy parazitů požívají krev, jiné přímo poškozují vitální orgány a konzumují buňky. Ryby jsou ohroženy také plísněmi. Nejnáchylnější k nim jsou ryby, které již byly nakaženy nějakou infekcí či byly poraněny při manipulaci.

Mnoho kaprů, kteří se prodávají na ulici, je pravděpodobně ve větší či menší míře nemocných. Nalézt mrtvou rybu v kterékoli kádi na ulici je poměrně snadné. Taková ryba pravděpodobně trpěla nějakou nemocí.

Vysoká koncentrace ryb zjednodušuje přenos nemoci mezi rybami. Těžký a dlouhotrvající stres může oslabit jejich imunitní systém. Ztráta ochranného slizu a zranění, které za sebou zanechává nešetrná manipulace, dále podporují rozvoj infekce. Takto lidé rybám způsobují nemoci, jako by jejich utrpení nebylo už tak velké. - Andrzej Elzanowski, PhD.

Boj
Je-li kapr bez vody, dusí se. Prožije si to několikrát - během výlovu, nakládky, vykládky a manipulace při pouličním prodeji. Někteří lidé si kupují kapra živého a ten se pak až několik hodin dusí v igelitové tašce. Někdy i ta voda, ve které jsou kapři naskládáni v kádích, neobsahuje dostatek kyslíku, protože je v nich moc ryb a málo místa. To se může stát i v komorových rybnících nebo v sádkách.

Tento aspekt se bohužel nebere dostatečně vážně. Skutečnost, že kapři dokáží přežívat na vzduchu relativně dlouhou dobu, nám neříká nic o tom, jak se při tom cítí. Kapři potřebují kyslík stejně jako lidé, a když se jim ho nedostává, zoufale bojují o každý nádech, vteřinu za vteřinou. - Prof. Andrzej Elzanowski, PhD.

Poslední dva měsíce před porážkou kapři nedostávají krmivo, neboť se tím zlepšuje kvalita prodávaného masa. Kapři by sice nejedli přes zimu ani v přírodě, ale prostředí sádek jim neumožňuje přejít do zimního spánku, a mají v nich proto mnohem větší výdej energie. Odepřením potravy se jim výrazně oslabuje imunitní systém, a kapři velmi pravděpodobně trpí pocitem hladu.

Smrt
Mnoho kaprů zahyne ještě před porážkou, a to zejména v důsledku nemocí, zranění, tepelného šoku, stresu či udušení. Ostatní kapři jsou zabiti na ulici.

Podle předpisů by měli být nejdříve omráčeni ranou do hlavy a poté vykrveni, ale tento postup se až příliš často nedodržuje. Jak ukázaly naše rešerše, mnoho kaprů není při usmrcování dostatečně omráčeno. Jiní zase nejsou vykrveni hned po omráčení, a mohou se tak probudit s těžkými bolestmi hlavy v igelitové tašce, nebo dokonce procitnout při odřezávání šupin.

Zabíjení po domácku není prakticky nijak kontrolováno. Ryby jsou často doslova ubity k smrti zcela nezkušenými lidmi. Starý kreslený vtip zobrazující strýce s kladivem v ruce, jak hledá kapra pod pohovkou, není bohužel příliš vzdálen realitě.

co můžete dělat?
Vánoce bez krutosti

1. Nekupujte kapra. Čím více jich lidé koupí letos, tím více jich bude příští rok trpět.

2. Nepouštějte je do řeky ani do rybníka. Po všem, co zažili, jsou zranění, nemocní, hladoví, oslabení a neschopní přežít v přirozeném prostředí. Jejich smrt by byla pomalá a bolestivá. Pamatujte též na bod 1.

3. Protože i produkce jiných živočišných produktů, jako je maso, mléko nebo vejce, v sobě nese utrpení zvířat, zkuste si na Vánoce dopřát ryze vegetariánské menu. Navštivte místní prodejnu zdravé výživy a objevte chutné a etické alternativy rostlinného původu.

Pokusy na zvířatech z vědeckého hlediska

15. listopadu 2009 v 11:02 | Prof. MVDr. Jaroslav Surynek, DrSc. |  Vivisekce

Pokusy na zvířatech, tedy živých tvorech, jsou prováděny v masovém měřítku. Většina veřejnosti považuje tyto experimentální praktiky za běžnou součást vědeckého bádání v různých oborech biologie, a zejména v medicíně. K pokusům a laboratorním testům slouží zvířata patřící z hlediska
biologického k různým druhům: myši, krysy (správně potkani), morčata, křečci, králíci, kočky, psi, opice (primáti) a další. Ve veterinární medicíně to mohou být všechny druhy zvířat, které jsou předmětem veterinární péče.

S živým tvorem je možno legálně manipulovat. Bezmocný živý tvor je tedy degradován na jakýsi předmět či nástroj, pouze je třeba dodržovat zákonná ustanovení, tj. zákon č. 311/1997 Sb. o chovu a využití pokusných zvířat a zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

Obrazek

Zvířata a my
Na otázku, zda pokusy na zvířatech jsou oprávněné, neexistuje jednotný názor. Na pracovištích, kde jsou prováděny pokusy na zvířatech, pracuje velké množství osob, akademicky vzdělaných odborníků, jejich spolupracovníků, techniků a pomocného personálu. Desetitisíce těchto zaměstnanců nemohou pochopitelně souhlasit s kampaní za zrušení pokusů na zvířatech z existenčních důvodů. Zastánci zrušení pokusů na zvířatech jsou zatím v menšině. Pokud někteří lidé odsuzují tyto pokusy, mají k tomu obvykle etické důvody. Po pravdě řečeno, většina lidí, aniž si to uvědomují, jsou antropocentristé - podle nich je člověk středem i konečným cílem světa, ba i vesmíru. Takto smýšlející lidé těžko přiznají, že ve skutečnosti a bez jakýchkoliv pochybností je člověk pouze jedním z existujících živočišných druhů na naší planetě, že musí respektovat přítomnost a práva ostatních živých bytostí a podle toho se chovat.

Obrazek

Zvíře je živý tvor, vnímá bolest, emoce různého druhu (radost, strach, frustrace, smutek), reaguje na stresové situace, chování a životní projevy a sociální etologie odpovídají genetické informaci daného živočišného druhu a pod.

Vědecká pracoviště
Pokusy na zvířatech jsou uskutečňovány na různých specializovaných pracovištích podle zaměření jejich vědecko- výzkumné činnosti. Na lékařských, veterinárních a případně i farmaceutických fakultách jsou součástí praktických cvičení, využívají se rovněž při řešení výzkumných úkolů experimentální povahy. Ve výzkumných ústavech a farmaceutickém průmyslu je škála pokusů velmi široká. Zvláště řešení tzv. základních úkolů je realizováno týmovou prací biologů, chemiků, biochemiků, morfologů, patofyziologů, genetiků, farmakologů, biofyziků atd. Poměrně větší množství pokusných zvířat je používáno ve vyšetřovacích a diagnostických ústavech k testování látek různé povahy (včetně kosmetických výrobků).

Počet zvířat využitých každoročně pro pokusy lze pouze odhadovat. Každopádně se jedná o čísla velmi vysoká, celosvětově rozhodně stovky milionů.

Výsledky pokusů na zvířatech
V biologických oborech musí vědecký pracovník provádět jakýkoliv experiment podle přesně definované metodiky. Metodika musí být věrohodná, účelově správně zvolená, exaktní a reprodukovatelná. Zvolená metodika je komplexem více či méně faktorů (objekt, druh zvířete, prostředí, složení diety, věk, pohlaví atd.) Pokud jde o pokus mající prokázat, např. jak reaguje na aplikaci téže látky člověk a jak morče, a jsou při tom zachovány všechny podmínky experimentu, lze bez výhrad výsledky považovat za správné.

Mnozí vědečtí pracovníci postupně připouštějí, že výsledky pokusů na zvířatech za účelem jejich aplikace na člověka jsou zavádějící, často končí ve slepé uličce a konečně, což je na pováženou, mohou vést k mylným závěrům s fatálními důsledky - 90 až 95 % testovaných produktů, které se na zvířatech ukázaly jako účinné a bezpečné, se při klinickém testování na lidech projevilo jako látky neúčinné či dokonce nebezpečné.

Ke studijním účelům některých nemocí bylo od roku 1980 použito více než deseti tisíc geneticky pozměněných zvířecích modelů (u Alzheimerovy nemoci, cystické fibrózy, sklerosis multiplex, Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, onkologických nemocí, u poruch kardiovaskulárního ústrojí a u dalších chorob). Dosud ani jedem pacient nebyl vyléčen, ani jeden nevykázal zřetelné zlepšení své choroby.

Konstatování, že pokusy na zvířatech jsou ve své podstatě nevědecké, je dosti tvrdá realita. Existuje pro to již celá řada příkladů. Utrpení pokusných zvířat tedy nepřináší žádné očekávané plody. Pokud jde o léky, odhaduje se, že asi 30 % léků vyvolává u lidí tzv. vedlejší účinky, v některých případech i úmrtí, třebaže testováním na zvířatech škodlivost nebyla prokázána (nebyla prokázána pro určitý pokusný zvířecí druh). Důležité je, že zákonem stanovené testování bylo provedeno - výrobci léků tedy mají alibi a poškozený pacient má prostě smůlu.

Contergan story
Příkladů, kdy léky lidem - na rozdíl od zvířat - vyvolaly vedlejší účinky, existuje spousta a neustále jich přibývá. Uvedu pouze případ, který vešel do dějin medicíny pod názvem Contergan story. V letech 1959 - 1961 byl lék Contergan podáván jako sedativum na počátku těhotenství ženám (lék byl dáván i při poruchách spánku), které pak porodily děti s těžkými vývojovými poruchami končetin. Takto postižených dětí se ve světě narodilo kolem dvanácti tisíc, z toho asi pět tisíc jen v tehdejší NSR. Teratogenní účinky Conterganu byly testovány na březích samicích myši, krys, na fenách a dokonce i na slepicích a pásovcích. Výsledkem testů bylo, že u jejich potomstev nebyly zjištěny žádné vývojové malformace (zrůdnosti). Pouze u některých ras králíků a u opic se vyskytly ojediněle, avšak po vyšších dávkách Conterganu než u žen.

Obrazek

Organizace na ochranu zvířat
V kulturních a demokratických zemích začíná sílit hnutí za zrušení pokusů na zvířatech. Jaké jsou důvody? Jednak zde hraje roli hledisko etické a současně pokusy na zvířatech nepřinášely a dosud ani nepřinášejí očekávané žádoucí výsledky. Širší veřejnosti je tato skutečnost zatím málo známá. Převládá přesvědčení, že zejména v lékařském výzkumu jsou výsledky pokusů na zvířatech významným přínosem pro zdraví člověka.

Organizace na ochranu zvířat uskutečňují kromě všeobecně známých aktivit rovněž kampaně proti provádění pokusů na zvířatech. Příznivců tohoto hnutí neustále přibývá a roste také počet jedinců a organizací ochotných na akce přispívat finančně. Například jen ve Švýcarsku existuje více než sto organizací na ochranu zvířat. Významným a švýcarské veřejnosti známým propagátorem zrušení pokusů na zvířatech je biolog a lékař Dr.med. Dr. phil. Christopher Anderegg, prezident spolku Verein zur Abschaffung der Tierversuche (spolek pro zrušení pokusů na zvířatech). Spolek byl založen v roce 1979 a sídlo má v Curychu. Pan Anderegg je absolventem prestižní americké university (Yale), získal dva doktoráty a jako 27-letý se vystěhoval do Švýcarska, kde pracoval u firmy Roche. Přiznává, že prováděl pokusy na zvířatech, zabýval se klonováním zvířat a měl pověst mimořádně nadaného vědeckého pracovníka. Záhy dospěl k poznání, že výsledky pokusů na zvířatech nelze bez rizika aplikovat na člověka.

Alternativní metody
V posledních letech jsou zakládány instituce či spolky pro propagování a hledání alternativních způsobů s vyloučením pokusů na živých tvorech. Existují již v několika zemích - v Anglii, USA, Itálii, ve Švýcarsku, Německu, Rakousku i jinde.

Alternativní metodou jsou například experimenty prováděné na buněčných, resp. tkáňových kulturách získaných od profesionálně a bezbolestně usmrcených zvířat. Zvíře je sice ušetřeno útrap, často velmi drastických, ale jeho buněčné či tkáňové kultury nelze, jak si představují zastánci této metody, použít v experimentech, jejichž výsledky by se daly bez rizika aplikovat na člověka.

Další alternativou je tak zvaný "3R-Koncept" - metoda tří R: Refine, Reduce, Replace, tedy zjemnit, zmenšit, nahradit. Podle mého názoru se jedná o jakousi pseudoalternativní metodu, neboť pokusy na živých zvířatech se nadále provádějí, jsou však modifikované. Zastánci uvedené metody pracují se zvířecími buněčnými kulturami, ale vyhodnocují a srovnávají je s výsledky pokusů na zvířatech. Jde zřejmě o vytváření "referenčních center" za účelem disponování porovnávacími výchozími údaji. Tento zvláštní způsob je akceptován a propagován vysokými školami a úřady často finančně podporován.

Pouze v případě, že výzkumníci v humánní medicíně budou pracovat výlučně na lidském biomateriálu (lidských buněčných či tkáňových kulturách), vyhnou se riziku vyplývajícímu z druhové odlišnosti, a mají tedy zaručenou věrohodnost výsledků z provedeného experimentu. Biomateriál z různých lidských tkání je snadno dostupný při operacích v nemocnicích či na klinikách. Odběr a vyšetřování vzorků rozličných lidských tkání je odedávna prováděn každodenně, například z diagnostických důvodů. Z hlediska vědeckého je uvedená alternativa správná, výsledky jsou hodnověrné. Otázkou zůstává, má-li tato varianta univerzální použití.

Závěr
Na konec si položme otázku. Co brání tomu, aby výsledky testů prováděných na zvířatech byly bez rizika uplatněny i u člověka? Mé vysvětlení je stručné: člověk patent na život nemá. Patent na život přísluší přírodě. Jak u rostlin, tak u živočichů existuje značná diverzifikace (resp. diverzita), tedy rozličnost druhů. Tento fenomén je základním argumentem pro zrušení experimentů na zvířatech za účelem aplikace dosažených výsledků na člověka. Pokus na zvířeti je přesvědčivý pouze pro tentýž druh živočicha - to se týká prováděných pokusů ve veterinární medicíně. Provádění pokusů na zvířatech a modelování různých poruch či chorob v rámci výuky a praktických cvičení na fakultách humánní a veterinární medicíny by tedy měly být dnes již zcela vyloučeny ze studijních sylabů a experimenty je nutno simulovat virtuální realitou, která je na vysoké technické a odborné úrovni.

Druhové rozdíly u zvířat dané genetickým vybavením musí být respektovány. Zde rozhoduje "kompatibilita", vzájemná slučitelnost či snášenlivost. I v rámci jednoho druhu neexistují zcela identičtí jedinci, s výjimkou jedinců monozygotních. Bude tento zákon přírody modifikován člověkem pomocí genových manipulací? Mnohá pracoviště na tom intenzivně pracují...

Prof. MVDr. Jaroslav Surynek, DrSc.